História piercingu

15. května 2008 v 21:39 | Queeny |  Info P
Celý článok →

První piercingy byly prováděny již v dětském věku. Lékařské studie poukazují na to, že děti primitivních národů, jak je dnes označujeme, které jsou prováděním piercingů a tetování otužovány, se lépe tělesně vyvíjejí a díky stabilnějšímu imunitnímu systému se lépe vyrovnávají s původci nemocí. Novější studie potvrzují souvislost této úpravy těla s otužováním proti nemocem. Ale možná je to také tím, že tamější mládež nevysedává u počítačů, nesleduje primitivní pořady v televizi …
Piercing není žádná nová módní vlna, která by se zrodila s provokujícím hnutím punk anebo v posledních letech s módou obnažených pupíků. Tyto praktiky známy již od počátku existence lidstva a mnohdy měly význam rituální a náboženský, byly prováděny zejména četnými primitivními komunitami a kmeny.
Stejně jako tetování má piercing tisíciletou tradici a byl rozšířen po celém světe u mnoha národů. Různé ozdobné kroužky, kolíčky a tyčinky z různých materiálů - jako je dřevo, kov a kosti - sloužily na jedné straně například jako symbol vstoupení jedince do věku dospělosti nebo poukazovaly na sociální postavení nositele. Mnohdy ale mýval piercing také kultovní význam a obřady s ním spojené měly často nádech různých náboženských ceremoniálů.
Bodypiercing je činnost, při které je zaváděn předmět, většinou šperk z různých materiálů do tkání. Body piercing obecně má dlouhou historii. Pokrýt plně zrození kultu zvaného piercing je otázkou samostatné knihy. Historie sahá již do věků před naším letopočtem. První zřejmější známky pocházejí z mladší doby kamenné. V Africe byly nalezeny přívěšky z želvích krunýřů, zubů divočáků, zvířecích kostí a z historických maleb vyplývá, že tehdejší lidé si zdobili těmito přívěšky například uši a nose. Také na nejstarším nalezeném mumifikovaném těle, které bylo objeveno v rakouských Alpách, je patrný piercing uší.
Historie mluví za vše
Další nálezy byly uskutečněny například v Egyptě, na území bývalé Mezopotámie, Irska a Germánie. Kdo by například neznal posmrtnou masku egyptského faraóna Tutanchámona a prohlédneme-li si ji důkladněji, jistě si všimneme náušnic v uších. Taktéž v nálezech na území dnešního Irska je patrné na některých bronzových maskách obliba piercingu.
Například takový piercing nosu byl poprvé zaznamenán před cca 4.000 lety na Středním východě, kde velikost kroužku označovala bohatství rodiny. O tomto piercingu se také píše v bibli, kdy Izák, když našel manželku Rebeku, daroval jí zlatý kroužek, v hebrejštině nazývaný "Shanf". Piercing nosu byl také oblíben a praktikován u kočovných kmenů Berberů a Beja v Africe, u Beduínů v oblasti středního východu. V Indii se tento typ piercingu objevil v l6. Století, kdy jej sem sebou přivedli Mogulovi lidé z středního východu.
Piercing uší byl na Borneu prováděn jako symbol dospělosti, kdy otec i matka propíchli právě dospělému potomkovi každý jedno ucho, což vyjadřovalo závislost dítěte na rodičích. Piercing uší se ale také objevoval ve vyspělejších společnostech, kdy byl piercing uší známkou bohatství a luxusu, mohu zmínit například období Římské říše nebo období vlády královny Alžběty.
Piercing jazyka už znali staří Mayové a Aztékové, také kmeny severozápadní Ameriky (Kwakitul, Tlinglit aj.). Jazyk byl piercingován jak z důvodů odebírání krve a vyvolávání bohů, tak k vytvoření stavu nevědomí, aby mohl kmenový šaman komunikovat s bohy.
I stále oblíbený piercing bradavek pochází z dalekého Texasu, kde jej praktikovali Indiáni kmene Karankawa. Nicméně ani v Evropě se nezahálelo. Za dob vlády královny Isabely Bavorské byly oblíbené šaty s výstřihem otevřeným k pupíku, přičemž se u takových šatů používali jako ozdoby růže obepínající bradavky na než se uchycovali různé ozdoby (řetízky apod.) a později docházelo přímo k propichování bradavek, mezi kterými se provlékali zdobené řetízky.
Piercing jako součást lidského bytí
Také původní obyvatelé Aljašky se honosily velice rozmanitými piercingy. Přírodovědec německého původu G.W. Stelle jako první popsal tyto tělesné ozdoby: "Jeden muž měl dlouhý kus kosti napříč bradou a další měl pod rtem. Jiný nosil kost tak, jako by byla připevněna na čele a u jiného vězel podobný kousek z každé nosní přepážky" pak také popisoval piercing rtu: " … co ti muži měli v dírkách ve spodním rtu zabodnuto, mělo velikost dvou kančích tesáků přesahujících 15 centimetrů a jazykem jím hýbali sem a tam."
Tito obyvatelé praktikovali nejrozmanitější druhy piercingu, jaký by Vás mohl napadnout - přívěšky z jantaru a zuboviny na nosech, tyčinky z kostí ve spodních rtech, uši zdobené mušlemi a spousty dalších. Vše mělo souvislost s důležitými oblastmi života - lov, víra, společenský řád anebo jako jakési vábidlo opačného pohlaví. Uši byly většinou propichovány z magických důvodů, mnohé primitivní kmeny věřily, že duchové a démoni vchází do těla uchem a že jsou odpuzováni kovem, a piercing tak měl bránit jejich vstupu do těla.
Kolíky v nose nosily všechny skupiny obyvatel - muži i ženy. Jako ozdobný šperk byla vsazována různá orlí pera, zvířecí chlupy, kousky dřeva atp. Našli se i tací, kteří nosili kožené pásky zdobené skořápkami mušlí protažené skrze nos. Často si ženy připevnili několik perel z korálů nebo jantaru na nosní zástrčku, čímž šperk sahal až k bradě. Často byl ušní boltec ozdoben skořápkami mušlí anebo perlami z kostí a jantaru.
Piercing prostě patřil k sociálně společenskému životu většiny kmenů naší planety. Nicméně například v řecké kultuře nenašel tento jinak celosvětový fenomén tolika pochopení, v antice jej považovali za symbol barbarství a proti potlačování piercingu byly jejich nositelům ukládány nemalé pokuty.
U mnohých kmenů ale původní pohnutky k aplikaci piercingu přežívají dodnes. Důkazem toho je například piercingový rituál v Malajsii - Thaipusam.
Zhruba od druhé poloviny 19 století podstupuje každoročně přibližně asi polovina z dvou miliónů Indů žijících v Malajsii pouť ke svatiny lorda Murukana. Thaipusam byl původně pouhým rituálem klanu Tamitů, kteří obývali oblasti v jižní Indii. Dnes tato tradice spojuje celou hinduistickou menšinu Malajsii v jejím uctívání lorda Murukana.
Murukan měl podle jedné z legend obdržet od Sakti, milenky boha Shivy, "elektrický oštěp - zvaný Sakti Vel - to proto, aby jím porazil Asury - démonické síly. Tento oštěp, který je dnes symbolicky představován v miniaturní podobě z mosazi a oceli, je jakýmsi nástrojem k obnovení kosmické harmonie a hraje při rituálu Thaipusam významnou roli. Každoročně na přelomu ledna a února se za úplňku poutníci vydávají na cest, aby tím splnili sliby složené lordu Murukanovi, přičemž přinášejí Kavadi - druh obětního daru k jedné z jeho svatyní.
Jedny z nejznámějších druhů těchto darů je atribut zmenšeniny oštěpu a dvě kopí, která jsou vpíchnuta skrze tváře a jazyk, aniž by vytekla byť jen jediná kapka krve. Mají zdůraznit slib mlčení věřících poutníků během Thaipusamu. Před vlastním provedením piercingu se pomocí motliteb, modlitebních písní, hypnotické hudby a vonnými tyčinkami dosáhne Arulu - stavu milosti. Chvění, grimasy a divoký třas jsou symbolem transu neboli vytržení - přičemž k tomu určení připevní háčky a skrze tváře a jazyk prorazí kopí.
Pro jedince je tento akt spolu s dlouhou cestou ke svatyni, při které tančí Murukanův tanec, aktem sebenaplnění, kterým se vyrovnává s uctívaným bohem. Krom toho se vlastním sebeobětováním neobyčejně posílí pocit sounáležitosti rodiny i jejich blízkých. Avšak především je rituál Thaipusam výrazem společné identity hinduistické menšiny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama